" Učitel-ka, která mne nakopla do Srdce" - rozhovor se Sofií Kalyani Sarras

Cyklus by Michaela Meera : INSPIRUJÍCÍ ROZHOVORY S...

 

Pravidelné rozhovory s inspirujícími ženami i muži

 

     "Učitel-ka, která mne nakopla do Srdce"

 

Rozhovor se Sofií Kalyani Sarras

Někdy se v životě člověka poštěstí, že najde učitele,
který ho tzv. nakopne do Srdce, přivede k své podstatě.
Ráda bych vám představila ženu, která v mém životě mnohé změnila.
Znám ji už mnoho let a stále mne inspiruje i učí, jak žít sama ze sebe...za sebe.
Je mi ctí, že kývla na tento rozhovor, a já jí mohu i tímto způsobem poděkovat.
Tímto rozhovorem také rekapituluji cca 13 let, od kdy se známe.
A byla to léta někdy těžká, hustá, stoupající, vzletná a prostě celkově transformující.
Jsem moc ráda, že jsem mohla i pod jejíma rukama rozkvést.
Ty ruce mne obracely zleva doprava, ze shora dolů, od středu ven…pračka i myčka zároveň.
Jedno vím jistě…neměnila bych. Protože, jak se prožívám teď…to za to stálo a stojí.

Děkuji Michaelo za poděkování a zviditelnění času, délky setkání mezi námi, která se však, jak obě víme, nevejde do mantinelů jednoho života, že? Příjímám poděkování a posílám dál všem, bez kterých bych nebyla, kde jsem. I když se necítím Být učitelkou, neboť celé učení je odučováním, cestou do Prázdna Života.

 

Mnoho bytostí má podobnou zkušenost s tebou jako já...obracíš bytosti do nitra, aby se z nás vyloupla Krása Bytí. Jaké jsou to v tobě dary, kterými jako kouzelným proutkem měníš naše životy?

Ach ta slova...

přijmu-li koncept, že existuje nějaké "já, které někoho mění, a to "já" má dary...No, nechám toho.

Tím hlavním Darem je, že Ne-jsem a odtud proudím, zním, skládám slova a nespokojím se s tím, když "mě" nebo "sebe" "někdo" tvaruje do zapomnění na to celé. Ten proud sám sebe navrací do sebe. Vytrvale a láskyplně. A velmi nesnadno se o tom mluví v 1.osobě. Výstížnější je to v 3.osobě, ale to také není ono.
Jakékoli další dary bych jmenovala, je to málo. Snad ještě...nepřetržité spojení s Mistry "neduality" z různých spirituálních směrů a trvalá,
nepřerušená vděčnost za toto spojení. To je velký dar moci toto prožívat. To je Štěstí. Takže to vypadá, že mám i dar Štěstí .

A tak to ve mě je. Vlastně nemám nic, a z toho Nic neustále vznikají dary, které jsou třeba pro Život na Zemi a pro to, co "konám" - je konáno. A teď z toho vznikl ještě dar "paměti přesahující planetární vědomí. Pamatuji se na to, jak jsem "přilétla" na Zem a další životy.
Tato perspektiva sama mění vše. Je to samoléčící´a samoosvobozovací princip.

Aha...a teď vnímám i dar odvahy se k tomu přiznávat a mluvit i když "mi" mnozí lidé nerozumí .
Vím, že jsou i Ti, kdo rozumí  a ostatní porozumí v budoucnosti...sami sobě.

 

K takovýmto darům se člověk dozírá přes životy, člověk nejedná už jen pro sebe sám, vidí mnohem dál...co vidí tvé oči Srdce?

"Mé" oči Srdce vídí  "Za" příběhy lidí, Bytostí, Planety. Srdce je pro mne tím, co trvale objímá i tvoří svět mysli...a ta tvoří svět lidí. 

A tak je to "VPOŘÁDKU" (mantra). Je to teď taková fáze na Zemi. Postupně se změní....také vidí, jak nevědomou řečí si lidé "zanášejí "a těžknou tu krásu, kterou jsou. A lidé tvoří sami sobě buď svobodu a krásu nebo pouta a bolest. Mají na výběr.

Jen z nevědomosti a odpojení od Podstaty, často volí víc tu druhou variantu. Je velká nevědomost mezi lidmi.
Sami sebe a druhé poutají  slovy. Je to hodně "lepivá" energie, proto si vybírám s kým a jak dlouho mluvím.
I když můj systém je nastaven na transformaci této energie, není čas ztrácet čas. Nejsem tu pro hraní  žvýkačkových slovních her :-)))

 

Jaký je tvůj životní příběh Kalyani Sofie, můžeš nám o něm něco prozradit?

Ochch. Byla jednou jedna... Ne-byla jednou jedna...:-))) 
Něco? Pro-zradit? Pro-z-radit? Pro-z-rad-it? 

Michaelo, ono je to na knihu. Od početí, čtyři životy v jednom. Hodně zázraků. Bolest i Láska. Tvrdá práce i Být nesena. Teď, prosím jestli je něco co mám pro čtenáře sem předat... Ano, jsem matka 24 leté dcery a miluji ji stejně jako další Bytosti. Jsem žena, která ví, že mateřství a obyčejný život si neprotiřečí se stavem osvícení a realizace. 

Tvé aktivity jsou převážně meditační.
Pro nás ženy jsi dlouhá léta vedla Světlo ženy, školu Tanec Mystické Růže.Vedla jsi Výcvik systemických konstelací. Vím také, že dalšími tématy, kterými se zaobíráš je téma smrti, vědomé početí, sexualita, žít svobodné vztahy, nové vzdělávání....je toho hodně, avšak život v jednom těle krátký. Co teď Sofie Kalyani tvoří a kam ji to vede? Na co se můžeme těšit?

Světlo ženy vedu stále, jen v jiné formě.
Nyní probíhá Trénink žen, kde jsem vedena otevírat a transformovat s ženami tabuizovaná témata žitá v ženském světě. Sama jsem překvapena, co se ukazuje, a co podvědomí otevírá za poklady. Nebýt mantry a mudry, která na začátku tréninku byla předána ve spojení s Mistry "za mnou", těžko bychom prošly tak náročnými tématy. Vše se děje krásně jemně a hravě ( jak je mým zvykem:-)). Dále provázím meditace. 

Co tvořím aktuálně? Nyní je mou hlavní náplní "nechat ať se děje, co se má dít". A děje se to z minuty na minutu.
Těžko se v tom jakkoli plánuje. 

Když mizí čas a prostor, jsi či ne- jsi "ZA" tak je to obtížné jakkoli popsat.
Hodně" konám" ve sférách, které jsou nehmotné ve spojeni s dalšími Mistry ne-duality. Každou noc "opouštím tělo" a letím "na poradu" a ráno se vracím s inspiracemi, které zatím zapisuji nebo je realizuji v akčně vzniklých seminářich.
Třeba nyní o víkendu "Utajená ctnost muže".
Dost času během dne jsem v meditaci a konám "neviditelně". Žiji teď opravdu z minuty na minutu a je to někdy velmi náročné.
Díky Mistrům, partnerovi a přátelům i to náročné je reálné a krásné.
Paralelně stále rozšiřuji konání v rámci vědomého početi, sexuality a zodpovědnosti rodičů za spirituální výchovu v rodině. 

Také s partnerem slaďujeme realizaci nové vize, pro aktivní účast na vznikání nového paradigmatu, to nám zabírá hodně času neboť spojujeme dvě silné duchovní linie. Nebo spíše ty linie si slaďují nás :-)))

Takže, na co se můžete konkrétně těsit jsou stále aktualizované živé meditace a ostatní se teprve počíná. Vím, že jsem nyní vedena v konání pro muže.
Pro transformaci hluboko uložených zranění . První fáze byla přiznání temných stránek v ženách, to vytvořilo volný prostor a  důvěru.
Nyní jde proud k mužům. Všichni hledají jedinou stejnou "věc". Sebe. A podle zákona rezonance nikdo nemůže přivést nikoho dál, než je on sám.
Mnoho životů mám v tomto jasno a nikdy jsem nechtěla nikoho učit či "Mistrovat". Teď...nu což, je to tu.
Proud sám sebe navrací do sebe. A .."je důležité mu nepřekážet "(slova jednoho z "mých" Mistrů J. Vacka) 

Prošla jsem řadou seminářů a meditací s tebou.
Vše mne posunulo ke své podstatě, nemusím hledat něco venku, abych byla šťastná. Co by jsi lidem doporučila při hledání sama sebe?

Co bych doporučila? Ladím se...prosím o silné spojení s Mistry...Co bychom doporučili? 

Přiznání, uvědomění, že nic se tu neděje bez spojení mezi sebou. Že nikdo tu není sám za sebe a pro sebe. Hlubokou pokoru lidí západu k míře nevědomosti zde. Opravdovost, lehkost, píli, vytrvalost, laskavost a odvahu.
A moc lidem přeji nalezení Mistra, který je bude neustále a nekompromisně obracet k nim samým, bude nekompromisní k jejich hrám ega - osobnosti a přitom je bude láskyplně objímat a zřít na každém kroku. A také doporučuji, a to naléhavě, ani myšlenkou, slovem či činem se neobrátit ani v nejhlubšich prožitcích temnoty proti němu. Tomu se říká vnitřní věrnost. Ono i to je "VPOŘÁDKU" ( mantra), ale prodlouží to cestu třeba přez životy. A štěstí to nepřinese. Mistrovi to neublíží, ale hledajícímu ano. Byť to není vidět, vždy se to v čase projeví. 

Jo, a také to, že TEĎ je výsledek píle z minulosti, takže karma není jen čistění a uklízení, ale take sklízení plodů.

Má smysl teď konat nejlépe jak umím, v respektu a aktivitě, a nečekat " na potom".
A vlastně nic si nenechávat "pro sebe", stále si být vědomi, že každý je jen hospodářem svěřeného, ať fyzicky či energeticky a čím víc je "Prázdno", tím víc je lehko a štěstí. Říká se tomu "věnování zásluh". Nic není "moje", a není tu ani nikdo, kdo by si co nechal. To je taková universální hra na NIC. :-)))

Většinová společnost vidí svět lineárně, můžeš jednoduše osvětlit Kdo Jsme...my lidé ve skutečnosti?

Teď  používáš slova Michaelo, jako můj táta. Co jsem prozřela, uviděla jsem, jak často zněl "přímou řečí " a větu vždy začínal:
"Ve Skutečnosti je to tak....a vypadlo z něj nějaké moudro. A to jsem vždy věděla, že mluví fakt z velké hloubky.
Táta byl tak trochu můj první vnější  učitel. 

Takže...Ve Skutečnosti jsme mi lidé NIC. Prázdno. Plné Prázdno. BIO- fyzika. A postupně se to různě spojuje a zesložiťuje, až je z toho hmota, tvar, nazývaná člověk. A ta se nějakým podivuhodným způsobem hýbe, myslí a myslí si, že něco je.
To pak něco chce a potřebuje a stará se o to, aby to měla.
A má z toho starosti a vše co k nim patří. Jenomže ta hmota je ve Skutečnosti živým plným Prázdnem...Průzračným světem (Míla Tomášová).

A to samé je i Bůh. Je to už fyzika bez BIO. Tak to právě teď přišlo. Zdá se , že jsem a ještě k tomu vtipná :-))

To mi ještě přichází k té předchozí otázce...Doporučuji poctivě odkazovat na zdroje, odkud čerpají lidé inspirace.
Třeba teď: Bůh je fyzika bez BIO. To přišlo teď z hlubokého spojení se sebou, tak by každý měl přiznat, kdo to řekl...Odkud to zaznělo.
Tím se vzájemně oBohacujeme místo odBohacujeme :-))) a Prázdno je tak víc plné Prázdna. 

Mnoho se teď mění, rozpadá, nově vzniká. Já říkám, že jsme generace, která tu připravuje půdu pro nová paradigmata.
Přichází ti vhledy, vize...mé otázky jsou:
Čím se máme prvotně zabývat?
Jak žít svobodně roli ženy a muže spolu ve vztahu? A co je ta pravá svoboda?...protože mnoho lidí si ji stále plete s ovládáním toho druhého.
Máš pro nás ženy vhled na toto téma? A co by jsi vzkázala mužům?

Uffff. Pět otázek v jedné. 

Ano, jsme generace, která TVOŘÍ  nové paradigma. Tak se to jeví "mě", ve "mě", ze "mě".

Prvotně se zabývat? Každý tím, co cítí on sám ze sebe.
Lidé na Zemi jsou v různých vývojových stupních a těžko lze zobecňovat. Tvořit návod.
Někdo by si měl víc hrát a někdo už konečně dospět. Hlavně nevytvářet tlak, být uvolnění a přitom koncentrovaní, ať se děje cokoli.
Když prvotně, tak asi prvotním stavem, ne? Tím, co je Podstatou, kdo opravdu jsme a jestli vůbec jsme.
Míra stupně lidské "důležitosti z nevědomosti" je opravdu jak zatuchlý starý hadr.
Patří sem, je "VPOŘÁDKU" (mantra), ale dost smrdí. No a i to je "VPOŘÁDKU" (mantra), když to tak lidé chtějí.                                                                                      

 

Svobodný vztah muže a ženy?

Přestat lpět na roli muže a ženy, na lidské existenci,
Být Práznem a nechat, ať je konáno. 

A to konáno spojí dvě Bytosti, nebo víc a...Je to příliš široká otázka. Teď mnou stále zní...Nelpět, nelpět, nelpět...Rozlišovat, rozlišovat, rozlišovat...milovat,milovat, milovat..

Ženám: Buďte sami sebou v odvaze a láskyplnosti. 

Mužům : Buďte sami sebou v láskyplnosti a odvaze.

 

Oběma: buďte spontánní a průzrační, žijte naplno a vědomě. Propojte, co bylo odděleno nevědomostí a oddělte, co bylo spojeno ze strachu. Ctěte se a respektujte ve vzá- jemnosti. A prosím, slyšte se a mluvte se sebou slovy tvořivosti a láskyplnosti, ne slovy destrukce a láskyprázdnosti :-))). Oslavujte se a rozkvétejte se navzájem. Hleďte na sebe očima Lásky a bohatství, HOJnosti .... A také na děti a všechny kolem. Přejte si navzájem Štěstí a vše dobré. Přejte si navzájem probuzení a realizaci. 

 

Teď trochu na ožehavé téma...Jaké to je, žít a tvořit v ženském těle...sjednocena, v této západní společnosti?

Michaelo! Ještě, že vnímám kdo a proč se ptá :-)))

Je to samozřejmě výzva. Ale není to "můj" první pokus:-)). I když je fakt, že mám nyní rekord ve věku těla. Většinou jsem životy končila kolem 38 roku maximálně, ten poslední v 6 letech. Teď je mi 46 let a mám naději, že mohu zakusit i roli babičky...je to dobro- družné. 

Žiji ten stav na západě již poněkolikáté v ženském těle. Jen byla jiná doba tak i jiné podmínky a kulisy,
tudíž možnosti projevu :-))občas si odskočím žít život na východ, aby se to vyrovnalo. 

Žít tu v ženském těle...viděla jsi film "Hvězdný prach"? Asi tak se často cítím. Mám- li to nějak vyjádřit. Ale je to složitější.
Je pro "mne "víc přirozené se cítit "nepohlavně", bez zapírání ženskosti a sexuality. 

Ona ta ženskost a sexuálnost nějak vzniká sama ze sebe.
To hlavní je jakýsi trvalý pocit nevinnosti, a to pak způsobuje, že některým lidským krokům nerozumím.
Třeba předešlých 12 let jsem jezdila na různé semináře a snažila jsem se pochopit celou strukturu složitosti lidského konceptu mysli.
Jak ji definuje psychologická, psychoterapeutická a koučovací sféra. Bylo to náročné pochopit jak si to lidé komplikují.
Vedl mě k tomu soucit a snaha o poruzumění toho, v čem jsou lidé zapletení..
Protože inkarnací na západ k tomu celému samozřejmě také "patřím" a vepsalo se to do mého systému. 

Naštěstí to nebylo moc pevné...Přitom se vnímam i "silně" a je mojí součastí velká zodpovědnost k "darovaněmu štěstí plynoucího z toho stavu". Můžu vlastně "co chci", ale není to to stejné, "co chci" jako je "co chci" lidské. To je zase na dlouhé povídání.
Od 12 let, kdy se mi spustila menstruace a tím se ukotvil vztah k tělu, jsem nefungovala "standartně".
Od té doby nastalo "vnitřní vedení "a postupně začala mizet osobní vůle až časem zmizela úplně.To se těžko vysvětluje. 

Po roce 2012, kdy došlo k velkému kvantovému skoku na planetě, se celý "můj" dosavadní způsob života rozpadl doslova...přitom se dějí každým okamžikem zázraky a krásné je, že se dějí i lidem kolem ....

V ženském těle...Ano, Je to výzva, a proto jsem se pro něj rozhodla. Je velkým darem a ukazuje mnoho možností.
Své tělo vnímám jako živou knihu. Čtu přes něj příběhy předků, příběhy lidstva. Skrze něj poznávám pravdu o historii.
Díky němu objevuji tabu různých dimenzí lidského Bytí a také poklady, které lidé prožívají.
Skrze něj vnímám krásu dalších Bytostí, zřu a slyším jejich vnitřní hudbu i bolest.

V posledních dvou letech jsou pro mne náročná rána. Tím jak víc a víc mizí vnímání času a prostoru, paměť, také tělo je vnímáno průzračné. Naučila jsem se rozlišovat a řikat lidem- dost. V tom stavu jste jak malé dítě, sice silné, ale důvěřivé, bez hranic.

Ty jsem musela nechat nově vzniknout. Vědomě.
Ono nejde o to "žena na západě", ono jde i o to, žít to bez kulis klášterů a jeskyní. V tomto postkomunistickém chaosu.
Musím dávat pozor, komu dovolím, aby se mého těla dotkl. Objímání není pro mne nyní samozřejmostí. Je to síla vlivu, který proudí.
Už jako malá jsem se musela naučit každé ráno vědomě rozhýbat tělo a otevřit se světu. Každé ráno je pro mne nový život.
Jsem překvapená, kde to jsem. A jak se to tělo pomalu růstem v čase mění. Každé ráno musí pro mne nově vzniknout. Stejně tak i řeč.
Občas úplně zapomenu, že se tu mluví i slovy, dokážu Být v Tichu i slovně celé dni.
Nechybí mi mluvení slovem, zářím celým tělem, SRDCEM. Řeč pak vzniká jen jako reakce na podnět hlasu zvenčí. Sama ze sebe.
Někdy potřebuji v tomto stavu i pomoc od přátel. Jsem vděčná, že v mém okolí jsou.
Je to požehnání a velký Dar. Někdy až pláču Štěstím, jak moc toto přeji zažívat všem Bytostem. Byl by klid na Zemi.
Bourám iluze o Mistrech a dělám si "co chci"...je to můj úkol:-))) 

Od malinka mi není příjemná řevnivost a soupeření mezi Bytostmi, zejména ženami. Nemám to ráda a nerozumím tomu. A neúčastním se toho. Dalajláma kdesi řekl, že když to bude svět potřebovat, zrodí se jako žena.

Mám pocit, že už to svět potřebuje, tak jsem tady. A vím, že nejsem sama, kdo se tak rozhodl.
Vím, že je konáno nejvíc, když jsem v klidu a konám nekonáním. Jeden dobrý přítel to hezky nazval.
Řekl: "To se mi na Tobě líbí, vypadá to, že nic neděláš a přitom děláš tolik."

Až v tu chvíli mi došlo, jak jasně popsal to, jak to je.

 

Vím o tvé otevřenosti mluvit veřejně o tématech, která jsou ještě mnohdy tabu...mluvit o jednotlivých úrovních poznání,
veřejně mluvit o tom, kdo jsem a co předávám, máme zvyky toto neslyšet, nevidět, necítit. Čím to v sobě proměnit?

Ano, jsem otevřená, protože lidé potřebují vzory a vidět, že to někdo už "udělal" , že se to "může". Je to "mou" přirozeností.
Od mala naopak nechápu, proč se mluví tak málo o tom, co je tak jasné. Nejdřív jsem "si myslela", že je to jako nějaká hra na schovávanou, až mi asi v 9 letech došlo, že to sice je hra, ale lidé kolem o tom neví. 

Nevidět, neslyšet...Některé kroky lze proměnit vůlí, tam se stačí rozhodnout. Prostě se "dokopat ke změně", mít OCHOTU.
Pak je tu ale ještě  SCHOPNOST, vliv karmy a podvědomých vlivů, sounáležitost se skupinami, dávné sliby a přísahy...to vše je vytrvalá práce s nevědomými vlivy.

Třeba přesvědčení z doby předchozích 1000 let :" Mistři  působí v Tichu a v ústraní".
To je sice pravda, ale pro jakou dobu to platilo? On skutečný Mistr je samotným Tichem a Ústraní je název toho stavu, tak si tak v tom chodí a hýbe tělem a mluví...a Ticho a ústraní se nemění, ať je tělo, pohyb, zvuk jakýkoli.

A pak je tu ještě POTENCIÁL. Každá Bytost má určitý potenciál v životě na základě svých předchozích zkušeností  přes životy. To lidé málo rozlišují. Tím jsou lidé různí, to je ta karma, kdy se zhodnocují předchozí "zásluhy". Ten potenciál je součástí  výsledku opravdovosti v "duchovní praxi". A to, co to také proměňuje, je láskyplnost a soucit se sebou a ostatními Bytostmi a přaní si navzájem, ať se vidíme a slyšíme. Dost lidí si to navzájem nepřeje a třeba kvůli zlomenému srdci, bolesti, ani vidět a slyšet nechtějí. Ti potřebují soucitu  opravdu hodně.

 

Jak propojit spiritualitu a tvoření (třeba i podnikání)?

Podnikání je specifická oblast. Souvisí s tvořením, ale i " uživením se", penězi, konkurencí, trhem, obchodem, ambicemi , .. Všechna ta slova a způsoby procházejí proměnou. Je to postupný proces. To je globální otázka, která teď hýbe všemi sférámi života. Protože vlna jdoucí z mimoplanetárních sfér je činná.

Projevuje se to celkovou změnou na Zemi , která se prostě děje. Ať se to tyká požárů,veder, nedostatku vody, migrujících Bytostí z jihu…
Uvědomit si, že je to oddělené jen v lidské mysli. Tam je to ve stavu oddělenosti. A pak se to tvoří i ve vizi, projekci světa.
Tvorba je základním projevem Prázdna, je to Proud.... Tak ho nechat konat :-)))

Otázkou je KDO  koná? ... Ale také KDO konání přijímá? 

Podnikání je vztah. A vztah je něco, co Bytosti navzájem propojuje, vzdaluje, užívají si nebo se využívají...
Dokud řídí podnikání strach, nevědomá mysl či lidská mysl je to složité. Když podnikání nikdo neřídí a ono se děje... Je to tvoření a proudění s respektem k zákonům v přítomnosti...je to oslava života.

Stále zůstává otázka harmonie a vyrovnání v tocích energie. Přiznání autorství a původ inspirace...A perspektiva širších celků - vertikálně i horizontálně. Doporučování se. Smysl toho všeho. I podnikání je součást duchovní cesty a právě v něm se ukazuje, jak to kdo žije "celé." "...a cesta, ať jakkoli je jiná, když k Svobodě Ducha jde, je jedině ta pravá..." Míla Tomášová 

 

Kdo jsou tví učitelé a jak vnímáš naši českou a moravskou spirituální linii?
...přeci jen, také i my z ní vycházíme a mladé generace o ní mnoho neví. 

Tzv. kořenovým Mistrem je  Ramana Mahariši (foto vlevo), v českomoravské linii Eduard a Míla Tomášovi, Jiří a Miluška Vackovi. Jiří Vacek je Mistr, v jehož přítomnosti jsem se plně uvědomila, a to díky zkušenostem z minulých životů velmi rychle. K českomoravské spirituální linii. To je pro "mne" citlivá a velmi osobní otázka. Ožehavější než ta, jak se tu žije v ženském těle. Prožila jsem ve vztahu k této otázce od roku 2012 velkou cestu. Vlastně celý ten čas jsem byla vedena konat opravdu vše pro zviditelnění českomoravské linie. 

Ti kdo přijíždí na meditace pravidelně, ví, co vše bylo vykonáno a kolik pozornosti a energie tomu bylo "mnou" věnováno. Začalo to velikonočními meditacemi 2012 a jakési vyvrcholení  se stalo v Indii na Arunáčale v prosinci 2014. Dělo se to a děje i ve spojení s těmi, kdo  už nepůsobí v těle na Zemi. Samotné je to na hluboký příběh, to však zde psát nebudu. Je to systematická cesta a jen Ti nejbližší ví. 

 

Součastí celého byl i prožitek zástavy Srdce a následného vědomého navrácení do těla v květnu 2014,
a to je pro "mne" i po roce ještě stále velmi čerstvé.

Už vím, co znamená "položit život za linii Mistrů" .
Příběh pokračuje, ale již není karmicky vázán na národní linii . 

Není vázán na žádnou linii a přitom v úctě ke všem liniím.
Nejsou pro mne učitelé, protože učitelé něco učí. Ani jedna z těch Bytostí "mě" nikdy nic neučila. Naopak. Vedli "mě" k odučení a rozpomenutí se. Jsou to MISTŘI.
Vzhledem k tomu, že "pramením "Za", za náboženstvím, je Mistrů hodně a všichni jsou JEDNÍM. ( Mistr je jen JEDEN. J.Vacek)
Těžko se mi píší jména, když nejvyšší Mistr je Prázdno.
Linie ke které patřím je liniie Mistrů Ne-duality ( advaity)

Dále na mě měli vliv František Drtikol, Karel Makoň  a další krásné Bytosti.  (foto vpravo: Anandí Ma a Dilipdží)     

Další Mistři, kteří si "mě  k sobě" povolali  v čase jsou: Kristus Ježíš a Kristus Marie Magdaléna, Osho, Sai Baba, Babaji, Matka Meera, Anandi Ma a Dilipdží, Anandi Maji Ma, Ammachi, Bert Hellinger, sv.Terizie z Lisieux, Dalajláma, Čhögjal Namkhai Norbu, Drugpa Kunley ...
A  další nejmenovaní Mistři z And a Himalají, čímž se kruh uzavírá, neboť to jsou Ti, ke kterým každou noc "odlétám" a k nímž patřím.
Ať chci nebo ne, příběh duality v Ne- dualitě pokračuje...

 

Také se mluví o knize, kterou chystáš. O čem bude a kdy vyjde?

Kniha, ano. Mám několik silných inspirací.

Teď připravuji Knihu "Kruh Růstu."
To je "metoda", která navrací respekt a úctu do vztahů.

Před lety jsem ji přinesla z "noční  porady" a je součástí "mé práce". 7 let zkoumám její účinky a jsem nyní vedena je i sepsat. Patřím mezi Bytosti, které toho napsaly v minulosti již dost, některé z "mých " knih z minulých životů se stále ještě vydávají, a to není zrovna velká motivace pro psaní dalšich. Trochu jsem žila v přesvědčení, že když něco napíši, tak lidé to budou nejen číst, ale i praktikovat a žít, čímž kniha naplní svůj význam a smysl a pak se už nemusí vydávat. Uplynulo skoro 130 let a jen málokdo to žije...mnozí jen čtou. Nějak mi pak uniká smysl proč psát víc. Tak v tomto  bych potřebovala nakopnout teď trochu "já". Funguji hodně na vyzvání , pozvání, otázky.

Píši také příběhy z pohledu "Duše". Jak vědomá Bytost v dětském těle vnímá svět. To mi dělá radost. A básně si tak přicházejí. 

 

Máš pro nás teď v předvánočním čase nějaké poselství, vizi, vhled?

Projevujme naplno a aktivně Podstatu , kterou jsme, když už tu na Zemi Jsme. Když se nám jeví, že tu jsme. V Láskyplnosti, odvaze a nadhledu. A jako na vánočním stromečku, když svítí barevné svíčky nebo na noční obloze Hvězdy, viďme se tak navzájem. Ve vzá-jemnosti a plnosti sily. A spojujme se.

 

Kde se s tebou můžeme setkat? Jaké nejbližší akce chystáš?

Chce se mi zavtipkovat, jako že všude, protože jsem všude a vším a zároveň nikde, protože jsem ničím... Ale tam otázka nesměřuje, že? 

Takže meditace od 16.12-23.12. Na Vysočině. Cítím tyto meditace jako poslední v tomto nastavení.  

Děkuji milá MM

(I já děkuji Sofie Kalyani za čas, který ti přišel pro odpovědi takové, jaké jsou. Když jsme se bavily po telefonu…říkala jsi mi, že ti to psalo od večera skoro až do rána. Je to opravdu cítit…když se k nám snáší živá slova z plného Prázdna. Přeji ti, nechť se naplní vize, které skrze tebe přichází a jsem ráda, že tu Jsi.

Ptala se Michaela Meera.

Více o Sofii Kalyani najdete na : www.kalyani.cz

( Fotografie: archiv Sofie Kalyani Sarras)

Pizzetky

Pizzetky
Pernerova 11/293
Praha 8
18600
info@pizzetky.cz www.pizzetky.cz
www.pontelavita.cz
www.inoutbody.cz
archiv: www.michaelabakotova.cz
Facebook: Pizzetky
www.pizzetky.cz